JAK VLASTNĚ VZNIKLO VZDĚLÁVÁNÍ JINAK A JAKOU MÁ PROSPERITU A UŽITEČNOST PRO VÁS?
Od školy jsem prošla mnoha profesemi. Je tomu už 23 let, kdy jsem na konci 8. třídy základní školy měla první brigádu. Babička si přivydělávala úklidem v prodejně náhradních dílů na auta, a tak mě brala s sebou a vždy mi za pomoc dala nějaké drobné. Už tam mi říkal majitel prodejny, že jsem pracovitá a pečlivá, a že ze mě jednou něco bude. Ale také mi říkal, ať se nenechám strhnout majetkem, bohatstvím a pýchou. Ať budu dělat cokoli, tak hlavně ať najdu něco, co mě baví, naplňuje a dělám to srdcem. Ta slova si pamatuji dodnes a dlouhou dobu jsem nechápala, co tím myslel. Doma mě nikdo nesměroval k tomu, abych dělala, co mě baví, a ani mě nikdo neučil, jak to hledat, v čem hledat smysl života, co jsou pevné zdravé vztahy, jak poznat, co mě vlastně baví a naplňuje, co jsou ty mé přednosti a kvality. Spíše jsem byla dítě, které se neumělo pořádně vyjádřit, neumělo říct, co cítí, co chce, protože mu to nikdy nebylo umožněno. Nebylo tam bezpodmínečné přijetí.
Chápu, mé rodiče to taky nikdo neučil, avšak s dnešním vnitřním nastavením si říkám, že cokoliv se vám v životě negativního opakuje, co vás štve, rozčiluje, dohání k lítosti, k beznaději, frustraci, k nudě, že nevíte, jak naplnit čas, k úzkostem, k závisti, k pýše, odsuzování, pomlouvání atd., tak je to výstražné znamení pro váš život, že se máte zastavit a přemýšlet, co vy v tom životě máte změnit. Ano vy. Ne partner, ani kolegové, ale VY. Stejně, jako jsem si to uvědomila i já. Vnímat ty pocity, a co je za tím, že se tak cítíte. A není to tak, že si řeknete, kdyby mi to nedělal, nebo se tak nechoval, tak se tak necítím. Je to kruté, ale vy jste ti, co v tom setrváváte, a co to dovolíte, že se k vám tak někdo chová. Asi nejste s tím správným člověkem, nebo ve správném kolektivu, ve správné profesi. I v rodině to tak můžete mít. Samozřejmě je dobré o tom s tím druhým mluvit, ale pokud se nic měsíce a roky nemění, tak ty kroky, rozhodnutí, změny musíte začít dělat vy. Pozorovat ty procesy uvnitř vás. Vnímat své tělo jako kompas. Možná už vás to otravuje, protože to píši v každém druhém příspěvku, jenže ono je to tak důležité a lidé to stále nechtějí pochopit. Proč? Protože se toho bojí a je to normální. Ono přiznat to, že jste někde, kde nemáte být, je těžké. Že jste třeba 10 let setrvávali na místě, na kterém vám nebylo dobře, nechali jste se ovládat, nechali jste si vnutit potřeby někoho jiného a zapomínali jste na ty vaše, to prostě bolí. A taky bolí, když se vám rozpouští ego. Pere se to ve vás, a to je strašně těžký proces. Nicméně pokud se do toho pustíte a dovolíte si tu změnu, potká vás neskutečná úleva. Život se vám obrátí tam, kde ho chce mít a začnete spokojeně žít. Ale je to práce. To byl popis pro pochopení souvislostí. Pro hlubší uvědomění.
Já si celým procesem prošla a pořád procházím, protože chci poznávat své maximální hloubky a souvislosti mého života. Je to cesta ke štěstí. K trvalému štěstí.
Jak jsem psala na začátku, prošla jsem profesemi od úklidu prodejny náhradních dílů, přes Mc Donald’s, servírku, prodejce Amway, řidičku, ozbrojené složky, podnikání v majetkovém poradenství, přes reality, digitální technologie, krypto, veterány, stavebnictví. Zažila jsem spousta pádů, krachů, beznaděje a zklamání. To mi umožnilo zažít i výhry, úspěch, seberealizaci a naplnění smyslu života. Těžké dny a dno mě dovedlo ke vzdělávání, osobnímu rozvoji, studování souvislostí v komunikaci, v odlišnostech lidí, jejich nastavení, příčin jejich jednání, chování, reakcí, následků, od příčin z dětství až po samotné chemické procesy v těle i vliv prostředí, ve kterém se pohybujeme. Všechny cesty mě dovedli k tomu, že pozitivní změny můžeme zažívat pouze změnou uvnitř nás. Čímž se potvrdili i výzkumy známých filozofů. Vyzkoušela jsem si to sama na svém životě, sama na svém těle, na všech příčinách a následcích, které mě za život potkali.
Záměr vzdělávání je spojený s bytostným já. Komunikace sám se sebou, řídit se a komunikovat podle toho, co cítíme, a tak, aby nám bylo dobře. Když bude dobře vám, můžete to přenášet i na ostatní. Co se stane, když tímto stylem budete konat, jednat, rozhodovat se, reagovat? Budete kolem sebe tvořit zdravé prostředí. Jak? Budete více filtrovat, co nebo kdo k vám přichází.
Tzn., že pokud sháníte nové kolegy, spolupracovníky, parťáky a řídíte se egem, striktním systémem, hojností, blahobytem, povýšeností atd., tak možná na nějaký čas přitáhnete někoho, s kým se budete cítit tzv. na koni a vyděláte prachy, ale nikdy to nemůže vydržet dlouhodobě. Buď to nevydržíte vy, nebo ten druhý. Není to trvalé. Tak vzniká začarovaný kolotoč častých příchodů a odchodů, nestabilního týmu, nestabilního kolektivu, nestabilního prostředí. Možná se i setkáváte s tím, že si řeknete, to on se musí změnit, on přeci dělá u mě, on se přidal ke mně a já to tady tak mám, mně to tak funguje. Přátelé, každý jsme jiný, každý máme jinou komunikaci, jinou úroveň vědomí, jiné vnímání, jinou startovní čáru, jiné hodnoty…
Nejde se všemi jednat přes kopírák, nikdy to nebude funkční.
Vy můžete změnit pouze sami sebe, váš způsob jednání, přijímání informací, komunikaci, reakce…….Čím víc budete znát sami sebe, čím více budete vnímat své pocity, čím více budete umět vyhodnocovat to, co k vám přichází a proč se cítíte tak, jak se cítíte, tak tím nejvíce pak ovlivníte cestu k tomu, čeho chcete dosáhnout.
Základem je komunikace podle svého pocitu a umět vnímat pocity i toho druhého, bez ega. Kolikrát už jsem ve firmách zažila, že bylo všechno odkýváno, ale v hloubi duše znělo, že pomaličku toho druhého přivedou tam, kde ho chtějí mít. Říkali si, ten je tvárný, to půjde, on ten postoj změní. Tomu říkám manipulace. A s manipulací nikdy nic zdravé nevytvoříte. Byť to někteří nemyslí ve zlém a často si to ani neuvědomují. Tak pokud už do toho jdete s tím, že dám příklad: Nový kolega nechce dělat víkendy, ale jinak se vám líbí a vyhovuje vám. Vy mu na to přistoupíte, ale štve vás to. Už to ve vás pracuje a vy malými krůčky ho směrujete tak, aby se cítil provinile, že jako jediný víkendy nedělá a ostatní musí. Pomaličku ho dotlačíte k tomu, že buď je začne dělat, ale bude vnitřně nespokojený, ztratí výkonnost, chuť do práce a bude to přenášet na ostatní nebo skončí. Obojí je velice emočně i energeticky náročné. O ztrátě času ani nemluvím.
Vytvořili jste tím tlak, nejen na něj, ale i na sebe a na všechny okolo, protože nejspíše od ostatních posloucháte řeči, že on nemusí. Vytvořili jste si začarovaný kruh opakujících se negativních emocí, stresů. I tím vytváříte nezdravé prostředí. Nový kolega nejspíš skončí a ve zlém, protože ho k tomu dotlačíte. Na začátku vše vypadalo dobře, ale manipulací nikdy ničeho dobrého nedosáhnete. Musíte umět znát své pocity a vyhodnocovat je. Musíte umět pracovat i s pocity ostatních a respektovat je. Od toho se odvíjí i potřeby nejen vaše, ale i vašich kolegů. Potažmo potřeby vašich partnerů, sourozenců, dětí, rodičů. S tím přichází i rozpuštění nezdravého ega a tvoření zdravého prostředí. Ano, je to proces a ve firmách zaměřených na výkon se většinou chce všechno hned, okamžitě. Ale většinou se stává, že co rychle roste, rychle padá, nemá to pevné kořeny. Spolu se vzděláváním touto formou navazuji v souvislostech na obchodní dovednosti a strategie pomocí příběhů. Příběh si člověk dokáže nejlépe představit. A aby člověk mohl začít dělat nějaké změny, musí si to umět představit, udělat si obraz celé skládačky. Pokud skládáte puzzle a nevidíte dopředu celý obraz, pak se to těžko skládá, když nevíte, co skládáte.
Možná už jste zažili nesčetně školení. Píšete mi, že máte své mentory, kouče, stratégy atd. Pokud v tom vidíte rozdíl a dává vám to smysl, určitě stojí za to to vyzkoušet. K čemu je vám teoreticky pomodoro, Maslowa pyramida, metody managementu, strategické cykly, různé organizéry, grafy, křivky, když v reálu nevíte, jak nakládat s tím nejdůležitějším, sami se sebou. Vše zmíněné v předchozí větě přijde s tím, když už víte, jak používat své tělo a pocity jako kompas. Proto všem, co mi píšou, že těchto školení zažili nesčetně a že to znají zdůrazňuji, že mé vzdělávání staví na pevných základech. Nezačíná se od středu, nebo od konce. Určitě je dobré ty technické věci znát, o tom není pochyb, ale stavět se na nich nedá. Kontaktovat mě můžete přes mé webové stránky, nebo zavolejte, napište do zprávy. Těším se na spolupráci a nové začátky zdravého fungování ve firmách.
Ono si to zdravé fungování pak i přenesete do osobního života, a to je ta největší výhra :-).
